Starý nacista nechápe

Výpad místo pozdravu, tak to měl Stulucke nejraději.
Méně majetní musejí dostávat připomínku naší nadřazenosti neustále.
„Vy Češi snad nikdy nepochopíte pravidla etikety. To jste skutečně celý národ jeden větší blb než druhý? Pitomci. Příště budete u těch dveří stát, než nasednu, jasné?"
Za války bych tě rovnou přišpendlil samopalem na čelní sklo, dobytku. A navrch donutil tvojí rodinu, aby auto vyčistili od krve a líbali mi holinky, hajzle drzá.
Stulucke se naklonil trochu dopředu, aby mohl spustit kanonádu nadávek, ale než stačil nabrat dech na dehonestující proslov, zalomil se do opěradla zadního sedadla v důsledku zrychlení vozidla, které způsobil jeho nový řidič sešlápnutím plynového pedálu až na podlahu. Stuluckemu v mžiku strašidelně křuplo za krkem. Bolestí se mu zkřivil obličej.
Řidič po deseti vteřinách prudce přibrzdil, takže Stulucke přepadl jako letící hadr dopředu a hlavou se trefil o opěrku předního sedadla a opět mu za krkem luplo tak hrozitánsky, že vykřikl bolestí nahlas a chtěl pěstí zezadu udeřit řidiče do hlavy, ale to už auto opět bleskově zrychlilo, takže se zuřící starý nacista prudce zvrátil dozadu. Stulucke si nebyl jist, co se stane za další vteřinu.
„Stulucke, vy jste nejen nafoukaný blbec, ale hlavně válečný zločinec. Já vás teď odvezu někam, kde vám promítnou všechny násilnosti a zločiny vašeho života. Ale nač si vlastně vykat s dobytkem jako jsi ty, Ludwo. Pustím Ti něco na cestu, trocha plynu ještě nikoho nezabila. Myslím trocha plynu, né to množství, co Tvůj fotr, to vraždící monstrum, pouštělo lidem za války. Sladký sny, hovado."

Dokončení příběhu naleznete v knize VŠECHNY VAŠE ŽIVOTY